Pozůstatky po ďáblově námaze

Jeden Čertův kámen stával prý kdysi na vrcholu Třemšína. Dnes leží na jeho úpatí, za osadou Planiny. Ďábel jej zde upustil po prohrané sázce. U silnice z Roželova ke Starému Smolivci je velký balvan vysoký asi jeden a půl metru s křížkem na temeni. Říká se mu Čertův ranec. Ztratil ho tu ďábel. Důkazem jsou stopy jeho kopyta vytlačené do kamene. O balvanu se též říká, že je pod ním hrob místního poustevníka. Severně od Třemšína, pod vrchem Kobylou (759 m), se táhne skalní hřbet, zakončený nad lesní silnicí špičatou skálou. Říká se jí Čertovo vřeteno, neboť skála je protažena do výšky špičkou. Ďábel zde ztratil vřeteno, když se tu jednou předháněl s obrem. V třemšínských lesích v místech zvaných U Nuslovny leží balvan s připevněným křížkem. Říká se tam U čertova kamene. (Podle teorie dr. J. Peiskerajsou názvy, v nichž se vyskytuje čert nebo kobyla, pozůstatkem slovanského pohanského kultu. Místo nazvané po kobyle je prý střediskem uctívání boha dobra, po čertovi boha zla. Mezi oběma lokalitami má být podle této teorie „živá voda", jako je tomu v tomto případě - pod Kobylou je pramen dobré vody. Ostatně právě Kobylu a Čertovo vřeteno uvádí dr. Peisker jako doklad ke své teorii.) (viz Provodov)