V Třeboni se laborovalo především v bývalém klášteře. Působili tam Daniel Prandtner a Petr Hlavsa z Liboslavi spolu s alchymistkou Salomenou Scheinpflugovou. Pobývali tady také Václav Lavin a Bavor Rodovský z Hustiřan. Později, za Ferdinanda II., zde laboroval Kollart z Pasová (1627 - 1628). Podle posměšné poznámky kronikáře Březana zde alchymisté „zasévali zlato do země". Zde je třeba vysvětlení. Alchymisté se v naprosté většině vyjadřovali symbolickým jazykem a se zvláštní pravidelností používali termínů z okruhu zahradnictví a zemědělství. Jejich matérie v určitém stupni procesu byla zvána „lístková země", do které bylo třeba „zasít zlato", tj. červenou barvu. Byla to jedna z klíčových operací Velkého díla. Sít znamená vlastně vařit, pokračovat ve správném režimu ohně. „Zasijte své zlato do bílé lístkové země, dobře připravené"; tj. pracujte tak, aby vaše hmota prošla od bílé k červené barvě. V r. 1586 zde pobýval a laboroval známý anglický mág a alchymista John Dee. Zůstal tu dva roky pod ochranou Viléma z Rožmberka, ačkoliv ho císař Rudolf II. vypověděl ze země. Roku 1588 pracoval v Třeboni také Edward Kelley, kterému pan Vilém daroval hrad Libeřice (dnes Liber) se vsí a ještě několik statků a vsí. V Třeboni bydlel v pokojích zámku nad horní branou (naproti bývalému pivovaru). Doktor John Dee se narodil v Londýně 13. června 1527. Studoval v Cambridgi a v Nizozemí. Později vyučoval v Cambridgi a v Paříži. Jeho nejznámějším dílem je Monas hieroglyphica z r. 1564. Roku 1581 se seznámil s E. Kelleyem a provedli spolu sérii nekromantických experimentů, o čemž svědčí Deeovy deníky chované na univerzitě v Oxfordu. Roku 1583 odjeli spolu s knížetem Vojtěchem Laskim nejprve do Polska, později do Čech. J. Dee byl v Praze nejprve zkoušen Tadeášem Hájkem v jeho domě na Staroměstském náměstí, později provedl před císařem Rudolfem II. transmutaci rtuti ve zlato a věnoval mu svou křišťálovou kouli a magické zrcadlo z antracitu. Tvrdil, že rozumí řeči ptáků. Pro politické pikle byl nakonec císařem vypovězen, ale tajně se vrátil a v té době pobýval v Třeboni, kde se znovu shledal s E. Kelleyem. Roku 1589 ho povolala britská královna Alžběta zpět do Anglie a udělila mu výnosný úřad prefekta manchesterského. Po Alžbětině smrti mu král Jakub nepřál a Dee chtěl Anglii navždy opustit. Onemocněl však a zemřel ještě v Anglii, v Mortlaku r. 1608. (viz Praha, Jílové u Prahy)
Poloha a mapa
- Místo
- Třeboň
- Obec / výchozí lokalita
- Třeboň
- Okres / oblast
- Jindřichův Hradec
- Země
- Česko
- Vzdálenost a směr
- 28 km JZ od Jindřichova Hradce
V Třeboni se laborovalo především v bývalém klášteře. Působili tam Daniel Prandtner a Petr Hlavsa z Liboslavi spolu s alchymistkou Salomenou Scheinpflugovou. Pobývali tady také Václav Lavin a Bavor Rodovský z Hustiřan. Později, za Ferdinanda II., zde laboroval Kollart z Pasová (1627 - 1628). Podle posměšné poznámky kronikáře Březana zde alchymisté „zasévali…
Odkaz vyhledá Třeboň a okolí. Přesný bod této pověsti není v podkladech doložen.
Přibližná poloha · vyhledání obce či oblasti. Vzdálenost je převzatá z podkladů, nejde o délku aktuálně vypočtené trasy.
Podklady původního atlasu Tajemná místa · strana 347
Pověst zachycuje lidové vyprávění. Její motivy nepředstavují doložení mimořádných jevů.