Duch Hlehlehel a dlouhý Bárta

Podle pověsti zde chtěl kdysi Jan Žižka sedřít kůži z jistého Bárty, jenž zradil zdejší hrad. Bárta byl však vysvobozen strážným duchem hradu Hlehlehelem, ale jen proto, aby ho duch sám potrestal. Zaklel ho do hradního sklepení, kde musí ustavičně pít pivo. Jen jednou v roce - o masopustu - smí vyjít ven. Obchází pak s korbelem piva hradní zříceniny a stále volá: „Pít, pít, pít!" Za této obchůzky po něm hází kameny Bílá paní doprovázená černým psem. Nebude prý vysvobozen dříve, dokud nevypije poslední pivo v hradním sklepení. Po pašijích vychází Bártův duch ze sklepení a lehá si pod hradem přes cestu, po níž se chodilo ze Zálesí do horšického kostela. Je prý tak veliký, jak je cesta široká. Kdo jej překročí cestou z pašijí, do roka zemře. Kolem zámku spolu se strážným duchem Hlehlehelem běhá i jeho přítel Vzehlehel. Ukazují se v různých podobách, jednou jako kněží, jindy jako trpaslíci s vysokou čepicí na hlavě, jako medvědi i jinak.