Přehlídka suflérů

Na císařský dvůr se slétali jako můry ke světlu také mnozí podvodníci, zvaní též posměšně sufléři (z franc. souffleurs - foukači). Toužili využít Rudolfovy slabosti ke kuriozitám a zázrakům. Tak se zde jednoho dne zjevil podivný Řek Mamugna (Marco Bragadino) vyhlašující se za Adepta (viz Most). Působil zde kejklíř Jeroným Alessandro Scotta, toulavý alchymista, s nímž císař konzultoval o astrologii (viz Plzeň). Roku 1591 přišel do Prahy Filip Jakub Gústenhofer, jenž s tinkturou, získanou prý od Adepta Sethona, provedl před císařem několik transmutací. Když mu tinktura došla, dal jej Rudolf II. vsadit do Bílé věže. Podařilo se mu uprchnout zpět do Štrasburku, tam ale byl dostižen a znovu přiveden na Pražský hrad. Teprve pak císaři upřímně doznal, že mu tinktura došla a novou vyrobit neumí. Jan Jindřich Müller z Mühlenfelsu nejprve působil ve Švábsku. Později přiváben císařským věhlasem dal na sebe na dvoře Rudolfa II. vystřelit z bambitky kulí z amalgamu. Konal též před císařem transmutaci olova, za což se mu dostalo titulu „z Mühlenfelsu". Později odešel zpět do Německa, kde byl u vévody Würtemberského jmenován dvorním alchymistou. Tam odcizil Sendivojovi Sethonův „velký elixír". Když loupež vyšla najevo a byly odhaleny i jiné jeho zločiny, dal jej vévoda odsoudit k smrti. Přestože se dovolával šlechtického původu, aby byl popraven mečem, skončil nakonec na železné šibenici. Rok před Rudolfovou smrtí jiný císařův alchymista, Hauser, byl z rozkazu krále Matyáše žalářován a mučen, poněvadž vyšlo najevo, že chtěl králi tajným uměním škodit. Později byl z Čech vypovězen.