Tajuplná atmosféra Židovského hřbitova

Za vysokými zdmi pulzuje město, ale zde je neuvěřitelný klid. Stromy s pokroucený-mi kořeny srůstají s náhrobky a nadzvedávají je. Některé náhrobní kameny jsou omšelé, se setřenými nápisy, zapadlé do země, jiné nahnuté do všech stran po bouři času, obložené s pietou přikládanými kamínky. Nejstarší je náhrobek patřící Abigdoru Karrovi (†1439). Je zde pochován i slavný rabbi Jehuda Löw ben Bezalel, jeden z nejvýznačnějších kabalistů, tvůrce Golema a laterny magiky. Narodil se někdy mezi lety 1512 - 1525 v Poznani. V letech 1553 - 1573 byl zemským rabínem a dozorcem židovských škol na Moravě, se sídlem v Mikulově (viz). Roku 1573 se přestěhoval do Prahy. Zde také napsal většinu svých závažných náboženských a pedagogických prací. V Praze žil, s výjimkou několikaletého pobytu v Poznani, po celý svůj další život. V pražském ghettu založil vysokou školu talmudu zvanou bethamidraš, byl rabínem a současně i vrchním soudcem. Přezdívalo se mu Maharal mi Prag - Veliký Mistr pražský. Vypráví se, že zkonstruoval laternu magiku, pomocí níž ukázal císaři Rudolfovi II. obraz Hradčan. K jeho životu a magickým schopnostem se vztahuje řada pověstí, z nichž nejznámější je legenda o vytvoření umělého člověka - Golema (viz Přehlídka tajemna Golem). Rabbi Löw jednou vyvolával pro Rudolfa II. starozákonní proroky. Vyhradil si však předem, že se císař nesmí zasmát. Když se před nimi zjevil fantom ryšavého a pajdavého Neftalího, císař se nezdržel a zasmál se. Hned nato zpozorovali, že strop nad nimi začal nebezpečně klesat. Duchapřítomný rabbi jej zastavil magickou formulí. Ghetto zachvátil kdysi epidemický dětský mor. Aby se dozvěděl jeho skrytou příčinu, poslal rabbi na hřbitov svého fámula pro jedno tachrichim, rubáš zemřelého dítěte. Věděl totiž, že duch dítěte si pro rubáš bude muset přijít. Následující noc duch skutečně přišel a výměnou za tachrichim musel sdělit tajný důvod moru. Rabbi se tehdy dozvěděl, že epidemie je trestem za to, že dvě ženy z ghetta tajně zabily svá novorozeňata. Zjednal průchod spravedlnosti a mor ustal. Vypráví se též o potyčkách rabbiho Löwa se zosobněnou Smrtí. Jeho dlouhý život byl přičítán tomu, že kdysi na hřbitově vytrhl duchapřítomně Smrti z ruky list, na němž bylo napsáno i jeho jméno. Rabbi miloval růže a jednou, když se těšil jejich vůní, přemohla jej Smrt ukrytá v květu.