Alchymisté a jejich příbytky

V 15. století holdoval alchymii nejmladší syn krále Jiřího z Poděbrad Hynek, kníže Minsterberský. V Kutné Hoře zakoupil kolem r. 1480 Knajslíkovský dům a dal si ve věži na jeho zadní straně zřídit alchymistickou dílnu. Dům, od té doby zvaný Minsterberský nebo Knížecí (čp. 377), stojí na dnešním Palackého náměstí. Alchymistická dílna se nachází ve druhém poschodí věže. Je vyzdobena hermetickými ornamenty. Na jedné straně je ohniště, na druhé straně je odtok a žlábek pro kapaliny. K domu se pojí i pověsti o ukrytém pokladu zlata a stříbra. V 17. století zde bylo kopáno, ve sklepě byla nalezena prázdná skrýš, ale pověsti se udržují dosud. Alchymii v Kutné Hoře praktikovali i mincmistři. Petr Hlavsa z Liboslavi, pozdější laborant v rožmberských službách, zde mincmistroval v letech 1553 - 1561. Němec Šebastián Essen z Kemptenu se ujal roku 1552 šmelcování kaňkovských kyzů. Pro špatné hospodaření byl později vsazen do vězení a zemřel v Bílé věži na Pražském hradě. Lazar Ercker pracoval nejprve jako kutnohorský mincmistr, později se stal nejvyšším perkmistrem Království českého. V době svého působení v Kutné Hoře vydal německy v Praze Knihu o prubéřství (1574). Je v ní popisováno zkoušení rud, hledání jejich výnosnosti a výrobní postupy. Touto knihou se proslavil, dočkala se v průběhu dalších zhruba 150 let sedmi německých, tří anglických a též holandského vydání. Z dalších alchymistů se v Kutné Hoře připomíná Mikuláš z Řásné, který se tu při práci otrávil i s manželkou. Alchymista Kryštof Putz byl povolán do Kutné Hory, aby zavedl nový způsob šmelcování. Podobně David Wolfram, alchymista saského kurfiřta, sem byl v r. 1600 přizván, aby svým „kumštem" pomohl výtěžku dolů.