Filosofická lázeň

Komplex staveb, koncipovaný jako lázně, byl založen hrabětem F. A. Šporkem a stavěn v letech 1694 - 1724. Nepříliš významný pramen by byl nestačil přilákat sem vysoce postavenou klientelu. Špork zde proto vybudoval mnoho staveb, kterými se v té době nemohly pochlubit ani ty nejvýznamnější lázně. Jejich zvláštní účel, výzdoba a vzájemné umístění však naznačují, že záměr přesahoval vybudování pouhého profánního střediska koupelí. Špork tu systematicky „chystal koupel pro krále", jak lze diplomaticky opsat jeho nakonec marné počínání. Založil zde Dům filosofů. Ze svých pokojů viděl věčné světlo hořící na oltáři hrobky na protější špitální straně Kuksu. Vybudoval hostinec U zlatého slunce, u něhož vztyčil sochu Herkomanna - Zvykomila, později přetesanou na Goliáše. Závodiště nechal osadit sochami čtyřiceti callotovských trpaslíků. Nejvýznamnějšími plastikami jsou alegorie Ctností a Neřestí umístěné před špitálem. Svou genialitu zde a v okolí osvědčil sochař Matyáš Bernard Braun. Na stěnách dolní chodby špitálu byl cyklus nástěnných obrazů s tématem Mementa mori. Dosud je tu chováno několik vysoce zajímavých obrazů s hermetickým podtextem. Za zmínku stojí i barokní lékárna, která se nachází v areálu špitálu. V blízkém lese, „kde svatí na stromech rostli", byla různá vyobrazení mága s kouzelnickými znameními na pásce, zakončené jménem „Sporck". Své iniciály FAGUS (lat. buk - Franz Anton Graf von Sporck) dával rýt do kůry silných buků. Bylo to jeho magické zaklínadlo. V lesích kolem vzniklo mnoho pousteven (sv. Pavla a sv. Antonína, sv. Brunona, zv. U černé studánky, mezi Kuksem a Kocbeří), v letech 1726 1733 vzniká Betlém. Jakkoliv je sporné, zda byl hrabě F. A. Špork zakladatelem první zednářské lóže v Čechách, jeho činnost z něj činí poprávu přinejmenším jejich předchůdce. (Podle starších autorů, např. Svátek, Lešehrad, měl být 26. června 1726 zakladatelem lóže U tří hvězd. Novější šporkovská bádání, např. Preiss, tuto událost vyvracejí.) (viz Lysá nad Labem, Bon Repos)