Alchymistické souvislosti

Hrad byl vybudován Karlem IV. v letech 1348-1358 jako úschovna českých korunovačních klenotů. Měl upomínat na Montsalvat a chrám svatého Grálu Kaple sv. Kříže, umístěná ve třetím poschodí Velké věže, je obložena 2392 drahými kameny (karneoly, acháty, jaspisy). (Teprve nedávno se jednomu amatérskému geologovi podařilo náhodou znovu objevit naleziště achátů, použitých při výzdobě kaple. Je to lokalita v Krušných horách). Nad vyzděným oltářem je výklenek, kde byly chovány ostatky sv. Kříže a jiné říšské klenoty Karel IV byl vášnivým sběratelem relikvií. (Soupis uvádí mj. kus jeslí, zub sv. Jana Křtitele, částečku roucha sv. Jana Evangelisty, rámě sv. Anny, několik článků řetězu, jímž byli spoutáni sv. Petr, sv. Pavel a sv. Jan Evangelista. Vše bylo zasazeno ve zlatých a stříbrných monstrancích. Dále kus ubrusu od Poslední večeře, trny z Kristovy trnové koruny, žezlo a meč sv. Karla Velikého. Další ostatky byly umístěny ve zdech, v rámech obrazů a v oknech). I když ideovým původcem byl zřejmě sám Karel IV, realizátorem duchovního přepodstatnění světla, obrazů svatých a vykládáni kaple byl malíř alchymista Theodorik. Aby mohl ztvárnit požadovanou vidinu města světla, „nebeský Jeruzalém", nestačilo totiž jen malířské školení, ale byla nezbytná i alchymistická praxe. Je zde oslaven solární kult, projevuje se tu úzká spojitost mezi zlatem a Sluncem. Slunce s Měsícem jsou na čelném místě klenby mezi hvězdami. Jejich spojení bývá provázeno orlem, obrazem světového ducha, a Karel IV. nechal proto na schodišti vedoucím do kaple vymalovat. svatováclavskou legendu, čímž byla vyjádřena souvislost říšské orlice s orlicí svatováclavskou. V oknech místo skel byly původně zasazeny silné drahokamy, takže vnitřní prostor byl osvětlován stovkami voskovic, zpřítomňujících „světlo světa", Boha Tam se císař chodil „osvěcovat".