Kelley a Sendivoj

Je pravidlem, že kolem horních středisek nalezneme i stopy po alchymistech. Uchýlil se sem známý anglický alchymista a dobrodruh Edward Kelley. Koupil v Jílovém domy Fumberk a Markvartovský, dále Hrádek u Jílového, ještě 12 domů, pivovar v Jílovém a zavdal tak příčinu k opětovným stížnostem jílovských měšťanů před zemským soudem. Edward Kelley, vlastním jménem Talbot, se narodil 1. 4. 1555 ve worchesterském hrabství v Anglii (proto se mu u nás říkalo také Engenlander). Nějakou dobu tam působil jako notář či lékárník a pro podvody, jichž se dopustil, mu uřízli v Leicesteru obě uši. Náhodně přišel na venkově na starý alchymistický rukopis spolu s projekčním práškem. Roku 1582 se seznámil s učeným doktorem, alchymistou Johnem Deem (viz Třeboň). Na pozvání polského šlechtice Laskiho odjeli oba r. 1583 do Polska, odkud se dostali do Prahy. Kelley nejprve pracoval v Třeboni u pana Viléma z Rožmberka. Po vypovězení Deea ze země nastoupil Kelley u císařského dvora. Nejprve byl zkoušen v domě Tadeáše Hájka z Hájku, kde provedl transmutaci. O této projekci se zmiňují Gassendi, Matouš z Brandova a Libavius. Rudolf II. jej pasoval na rytíře z Imany, když předtím už byl přijat do českých šlechtických stavů. Na Pražském hradě pracoval tři roky, a v té době také zakoupil majetky v Jílovém. Od Viléma z Rožmberka dostal darem blízká zboží: Novou Libeň, Okrouhlo, Bohulibý, Oleško, Záhořany, Hodkovice, Kamenná Vrata, Oboru, Ostrov, Petrov, Třebsín a hrad Libeřice, dnešní Libeř, vše vesměs západně od Jílového. Oženil se v té době s Johannou, s níž měl syna Jana Adama a dceru Johannu Alžbětu. Z Anglie přijel i jeho mladší bratr a oženil se zde. Na začátku května 1591 zmizel Kelley náhle z Prahy. V souboji prý zabil císařského úředníka Jiřího Hunklera. Byl pronásledovateli dostižen v Soběslavi a uvržen do vězení na hradě Křivoklátu. Zde byl mučen a vyslýchán o výrobě filosofického kamene. Tehdy za něho prosila dokonce i anglická královna. Pokusil se o útěk z věže Chuděrky, ale přetrhl se mu provaz, Kelley si zlámal nohu a byl znovu jat. Na přímluvy manželky a pana Viléma z Rožmberka byl konečně propuštěn, ale ke dvoru už nesměl. Znovu se zadlužil a po smrti svého příznivce Viléma z Rožmberka byl opět vsazen do vězení, tentokrát v Mostě. Zde napsal své nejdůležitější dílo De lapide philosophorum, věnoval je císaři, avšak neodpustil si trpkou poznámku. To císaře rozlítilo a dal mu zpřísnit vazbu. Kelley se pokusil o nový útěk a tentokrát si zlámal druhou nohu. Císař nařídil, aby byl převezen do Prahy, ale Kelley, když viděl, že už neunikne, vypil koncem r. 1597 jed. Druhým alchymistou, jehož stopy se kříží v Jílovém u Prahy, byl Michal Sendivoj (viz Kravaře). Poprvé zde pobýval ještě u Kelleyho, ale malé městečko se nehodilo do plánů ctižádostivého alchymisty. Dostal se do Prahy ke dvoru a teprve později zakoupil od Kelleyho vdovy dům Fumberk v Jílovém. Sem se utekl před morem hrozícím v Praze. Zde byl také na základě udání zajat staroměstskými mušketýry a odveden do pražského vězení. V následujících letech svůj jílovský majetek prodal.