Enigma Faustova domu

Tzv. Faustův dům na jižním okraji Karlova náměstí (dnes lékárna hl. m. Prahy čp. 502 a 503) je od začátku své existence opředen tajemnými pověstmi. Bezesporu k nim přispěli i všichni ti podivní majitelé, kteří dům zvláštní náhodou po sobě vlastnili. V rudolfínské době jej obýval anglický alchymista Edward Kelley (viz Jílové u Prahy). Kolem r. 1724 jej vlastnila rodina Mladotů ze Solopysk, z nichž Josef Petr pěstoval alchymii a byl znám svými fyzikálními a chemickými pokusy. Snad zvláště díky jemu získal dům svůj věhlas. Podle pověsti zde ovšem kdysi bydlel legendární doktor Faust. V severozápadním nároží se zvedá mohutný dvoupatrový arkýř, ve druhém patře zaklenutý kupolí. Tudy údajně odnesl doktora Fausta ďábel Mefistofeles po uplynutí krví zpečetěné smlouvy. Je zajímavé, že v místech údajné díry se vždy znovu objevují záhadné skvrny. Skutečný doktor Johannes (či Georgius) Faust se narodil kolem r. 1480. Vedl dobrodružný život: počátkem 16. století se toulal po středním Německu, byl učitelem v porýnském Kreuznachu, poté působil v Erfurtu a v Bambergu sestavoval pro biskupa horoskop. Věnoval se černé magii, r. 1528 byl vypovězen z Ingolstadtu a r. 1532 z Norimberka. Zemřel kolem r. 1536. Jeho osobnost byla natolik nevšední, že již za jeho života se kolem něho začala vytvářet legenda, že se upsal ďáblu. Zosobňuje prototyp člověka věčně hledajícího, jehož vnitřní vývoj jde cestou od zklamaného intelektu k exaltovanému prožívání. Literaturu o Faustovi lze zhruba rozdělit do dvou skupin: prvou tvoří „Faustiana" z různých pozic líčící jeho pohnutý život a vzpouru proti Bohu. Na počátku této řady stojí Historie doktora Fausta vydaná J. Spiessem r. 1587, dále Christopher Marlowe se svým dramatem, pokračováním jsou pak různá lidová vydání jeho příběhů až k Lessingovi a J. W. Goethovi a dále až do současnosti. Druhou skupinou jsou různá vydáni tzv. Höllenzwangů, magických grimoárů popisujících praxi obřadné magie a připisovaných - zřejmě neprávem - doktoru Faustovi samému. Mezi nejznámější díla „faustovského magického rituálu" patří Magia naturalis et innaturalis, vydaná poprvé v Pasově v 16. století. K nám se jeho legenda dostala nejspíše s anglickými komedianty na přelomu 16. a 17. století a byla zde obohacena o některé prvky spojené s jeho starším blížencem, kouzelníkem Žitem žijícím na dvoře krále Václava IV. Roku 1611 vydal staroměstský radní písař Martin Karchesius svou Historii doktora Fausta a zahájil tím sérii lidových vydání vinoucí se až ke Komedii o doktoru Faustovi loutkáře Matěje Kopeckého z minulého století. Kolem tajemné osoby doktora Fausta bývalo vždy mnoho nejasného a značnou měrou k dalším dohadům přispívají české příspěvky k bádání, opírající se o osobu středověkého bakaláře Šťastného z Příbrami, jenž prý v Německu přijal tehdy obvyklou latinskou transkripci svého jména Faustus.