Zakopané poklady

V okolí Poličky se vypráví o mnoha zakopaných pokladech. Na Tillově roli. Pod kopcem je v zemi údajně ukryt zlatý buben, schovaný sem francouzským vojskem počátkem 19. století. Po válce ho tu však vojáci marně hledali. Na Velký pátek bývá vidět nad místem jeho uložení ohýnek. Ve stodole u starohradské silnice se též objevoval plamínek nad místem pokladu. Vypráví se, že tu jednoho poledne kopali mlatci a podařilo se jim na sochorech vyzvednout ze země velký železný kotel. Přišla však hospodyně a křikla: „Taková spousta peněz!" Nato se kotel s hřmotem propadl do země. Podobná pověst se vypráví i o roli Barvířce, kde v pašijovém týdnu bývalo vidět plamínek. Jedna služka jej mlčky přehodila drobty chleba, aby nezhasí. Druhá však nedočkavostí promluvila a poklad se propadl. Zbyla po něm prý jen „plechová přikrývka", kterou potom v rodině dlouho opatrovali na památku. Také na rychtě v Korouhvi byl zakopaný poklad: „Peníze za černého býka dali navrch, ale zapomněli přidat obrázek Panny Marie. Později se lidé pokoušeli poklad vykopat. Byli však vyrušeni pokřikem: ‚Jen se pojďte podívat, kozy táhnou fůru sena!‘ Kopáči vyšli ven a poklad se mezitím ztratil. Kozí povoz byl jen čertovým mámením," píše regionální sběratel pověstí Jaroslav Vorlíček z Poličky.