Jihočeská Mekka alchymistů

Starý hrad Vítkovců se za pana Viléma z Rožmberka stal po Praze nejvýznamnějším sídlem alchymistů. Vladař rožmberského domu se rád chlubil, že vydal na alchymii více než císař Rudolf II. (přibližně 8 miliónů zlatých). Střídali se zde laboranti upřímní a vzdělaní i podaření sufléři, jak na mnoha místech dokládá Březan v Rožmberské kronice. Zde u něho pracovali mj. Antonín Michal z Ebersbachu (vězněný později Petrem Vokem v bráně zámku, kde i zemřel; v křížové chodbě minoritského kláštera se dochoval jeho kamenný náhrobek z r. 1593. V Krumlově mu patřil dům v Široké ulici čp. 77, pro který je typický pěkný kamenný portál ve stylu saské renesance). Dále Krištof z Hirschbergu, Jeremiáš Waldener z Greippelsteinu a z českých alchymistů Bavor Rodovský z Hustiřan a Václav Lavín z Ottenfeldu. (viz Třeboň). Doktor Václav Lavín, později s přídomkem z Ottenfeldu, je totožný s Vinceslasem Laviniem de Moravie, autorem proslulého díla Traité du ciel terrestre (Pojednání o pozemském nebi), které často citují francouzské prameny. Byl osobním lékařem posledních Rožmberků a laboroval pro pana Viléma. Titul z Ottenfeldu mu byl udělen r. 1578. Své alchymistické znalosti získal za studií ve Francii u J. Fernela a D. Zachaira, od něhož získal prý i tinkturu, není však známo, provedl-li transmutaci. V Praze se setkal s Michalem Sendivojem. Pracoval spolu s právníkem Janem Kaprem z Kaprštejna v laboratoři Ludvíka Korálka z Těšína, bohatého staroměstského patricije. Pro Rožmberky pracoval spolu s jiným pražským měšťanem Martinem Klugerem, jenž míval v Praze přístup i do císařské laboratoře na Hradčanech. V Březanově kronice se poprvé na krumlovském zámku připomíná k roku 1595.