Tajnosti klášterního chrámu

Kostel Obětování Panny Marie pomáhal prý budovat Petr Parléř v polovině 14. století. Jeho prací je zde mj. též studniční kaple. Chrám býval spojen s někdejším dominikánským klášterem tajnou podzemní chodbou. Byla obetkána řadou pověstí a její stopy zůstaly dodnes utajeny. Jednou v noci jí procházela jeptiška a v chrámu přistihla lupiče, kteří se chtěli zmocnit klášterního pokladu. Podařilo se jí lupiče uvěznit v sakristii a přivolat pomoc, jejich podoba se údajně zachovala ve třech maskách na východním průčelí zbrojnice, zvané též solnice. Tato budova patřila ke klášteru a nalézá se na západní straně, proti vedlejšímu vchodu do chrámu. Traduje se také, že hluboko pod kostelem je kobka, v níž je ukryt poklad. Podle místní pověsti ho hlídá ropucha. Když se chrám stavěl, pod jeho základy prý spočívala obrovská žába.Všechny pokusy nebezpečné zvíře vypudit byly marné, až teprve pomocí zaklínání zmizela a mohlo se pokračovat ve stavbě. Na památku události byla velká kamenná žába umístěna na horní ploše boční zdi vchodu. Na náměstíčku mezi katedrálou a děkanstvím se v noci zjevoval přízrak mohutného černého psa. Obtěžoval noční chodce, skákal jim na záda a mizel až po pronesené modlitbě. Objevovala se tu také Bílá paní. Říkalo se, že ji může spatřit jen člověk narozený v prvou neděli po novoluní. Kdo ji uviděl, strnul hrůzou a nemohl se pohnout z místa. Bílá paní se zjevovala též v Pekárenské ulici.