Bílá paní míchá zlatou kaši

Vpravo od silnice z Prahy stojí uprostřed parku barokní zámek, dnes silně poškozený. Mezi několika vlastníky se na rozhraní 18. a 19. století připomíná i výstřední ruská hraběnka Asbassová. Její chování zavdalo později podnět k pověstem, že se tu po smrti zjevuje její přízrak jako Bílá paní. Za bouřlivých nocí, kdy vítr hvízdá v komínech, vstupuje do všech pokojů a velikého sálu v prvním patře a potom temnými chodbami a širokým schodištěm schází do přízemí, do míst, kde bývala kdysi prádelna. Do ohromného kotle plného zlaté kaše noří za pronikavého sykotu rozžhavený pohrabáč. Míchá zlatou směsí až do chvíle, kdy zámecké hodiny odbíjejí půlnoc. Poté se její zjevení rozplývá. Bývala viděna i v parku, vždy na protilehlém břehu rybníka, nehybně stojící v temnotě mezi stromy.