Polednici si lidé představovali jako starou ženu v plachetce a často jí strašili děti. Poledníček býval vnímán spíše jako točící se sloup vzduchu či prachu. Oba se zjevují v magické nehybnosti pravého poledne, která v lidových představách tvoří denní protějšek půlnoci.
Kde se objevuje
České lidové pověsti.
Co vyprávějí staré pověsti
Ochrana vychází z času jejich výskytu: v pravé poledne se nemělo dlouho zůstávat na poli, na cestě ani v prudkém slunci. Člověk měl práci přerušit a ukrýt se doma nebo ve stínu. V lidové tradici pomáhala také modlitba či znamení kříže.
Z ČEHO VYPRÁVĚNÍ VYCHÁZÍ
Podklady původního atlasu Tajemná místa · strana 37
Pověst zachycuje lidové vyprávění. Její motivy nepředstavují doložení mimořádných jevů.
