Jeskyně sv. Ivana

Sídlil zde sv. Ivan, první poustevník v Čechách, jehož domnělé pozůstatky spočívají v barokním sarkofágu v klášterním kostele sv. Jana Křtitele a sv. Ivana Poustevníka. Tento světec byl podle pověsti charvátským velmožem, žil na konci 9. a začátku 10. století jako poustevník ve zdejší jeskyni a byl objeven při lovu knížetem Bořivojem. (V srbochorvatštině Ivan = Jan, odtud název místa.) Ivanova jeskyně se stala již v 10. století předmětem kultu. Ten vyvrcholil v 17. a 18. století a jeho hrob se stal velmi navštěvovaným poutním místem. Minerálnímu prameni Ivanka, vyvěrajícímu z poustevníkovy jeskyně, byla připisována zázračná moc. V jeskyni je několik vytesaných chodeb, v nichž byly odedávna ukazovány památky na světce. Je zde lůžko sv. Ivana, jež vytesali na památku Charváti, kámen s vytlačenými stupňovitými dolíky, prý od horlivého klečení světcova, a kámen, jímž byl u Hodyně ztýrán. Dále jsou zde dva otvory ve skále. Jeden vznikl tím, že se zde sv. Ivan opřel a skála ustoupila, aby ho neranila, druhý je ve stropu jeskyně, kudy vyhnal poustevník zlé duchy.