Přízračná Brigita

Románský kostel sv. Jiří byl založen již před r. 920. Z kláštera při tomto kostele pochází vzácný Pasionál abatyše Kunhuty, v němž jeho tvůrci vyjadřují středověké alchymistické krédo. Podle pověsti se v chrámu potil krucifix při Kunhutině modlitbě právě ve chvíli, kdy její muž, král Přemysl Otakar II., umíral na Moravském poli. V kapli sv. Martina je socha ležící ženy, zvaná odedávna Brigita. Představuje mrtvolu ženy v částečném rozkladu, po které lezou žáby, hadi a ještěrky. Podle pověsti to byla dcera chudé vdovy z Malé Strany, do níž se zamiloval vlašský kameník pracující na Hradě. Měli slavit svatbu, když musel znenadání odjet za prací na venkov. Po návratu se vyptával, jak se mezitím chovala jeho snoubenka. Sousedky ji pomluvily, ženich tomu uvěřil, v prchlivosti dívku zabil a mrtvolu odvlekl do křoví. Tam byla také po čase už zohavená mrtvola nalezena. Na kameníka padlo podezření, a když byl přiveden k mrtvole, zhrozil se jí a k vraždě se přiznal. Byl odsouzen k smrti, litoval však svého zločinu a vyžádal si, aby nebyl popraven dříve, než by z kamene vytesal podobu zavražděné. Bylo mu to dovoleno a v žaláři provedl sochu tak, jak ji lze dodnes v šerém koutě spatřit.