Sídlo polského alchymisty

Vlastníkem zámku byl na přelomu 16. a 17. století polský šlechtic a proslulý alchymista Michal Sendivogius (Sendivoj) ze Skorska (1566-1646). Setkal se kdysi v Německu se skotským adeptem Alexandrem Sethonem zvaným Kosmopolita, a ten mu před smrtí předal mj. i své rukopisy a část projekčního prášku. S ním později uskutečnil před císařem Rudolfem II. transmutaci, kterou dal císař zvěčnit v pamětní desce s nápisem: „Faciat hoc quispiam alius, quod fecit Sendziwogius Polonus" (Učiň to někdo jiný, co dokázal Sendivoj Polák). Císař ho jmenoval dvorním radou, a tím získal Sendivoj věhlas. V Praze vydal i proslulou Kosmopolitovu knihu Novum humen Chymicum (Nové chemické světlo). Bydlel na Uhelném trhu v domě U tří per. Při jedné z cest do Krakova byl přepaden a uvězněn šlechticem, jemuž náležel kravařský zámek. Sendivojovi se podařilo uprchnout a zažalovat kravařského pána u císaře. Náhradou byl mu viník nucen postoupit kravařský zámek. Zde Sendivoj dosti často pobýval i v následujících letech. Po bitvě na Bílé hoře se Sendivoj dal do služeb císaře Ferdinanda III., který mu stanovil pevný důchod. Až do své smrti přijímal v Kravařích návštěvy proslulých hermetiků z celé Evropy. Zámek dal potom věnem své dceři Veronice Marii, když se provdala za Jakuba z Eichendorfu. Jejich potomci zámek drželi až do začátku 19. století.