Český Carnac

V místě zvaném Na rovinách, na náhorní plošině severovýchodně od obce v lese jsou vztyčeny pravidelné řady menších balvanů, známé jako Kounovské řady. Někdy se jim s trochou nadsázky říká český Carnac, poněvadž svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském městě. Existuje zde 14 téměř úplných řad a několik je jich částečně zachovalých. Dosud bylo nalezeno téměř 2500 kamenů. Největším z nich je kámen nazývaný Gibbon I vážící 6 tun. Ostatní balvany jsou vysoké kolem 80 centimetrů a méně. Řady jsou situovány téměř přesně v severojižním směru a jejich poloha na náhorní plošině zaručovala kdysi (v bezlesnaté krajině) dobrou viditelnost Mezi mnoha hypotézami o účelu těchto megalitických památek se zdá být nejoprávněnější domněnka o jejich kultovně-astronomickém poslání, o čemž by svědčila právě analogie s francouzským Carnakem, v jehož blízkosti leží menhirové uskupení; podobně jako tam zdejší řady sousedí se slánsko-velvarskou oblastí menhirů. Pro astronomický účel by svědčily i zjištěné intervaly, odpovídající známé vzdálenosti v tzv. megalitických yardech. Tato domněnka však dosud nebyla prokázána, hlavně proto, že mnoho velkých kamenů (snad zaměřovacích) už bylo odstraněno. V historické době stály řady vždy mimo pozornost, čímž si lze vysvětlit jak nepřítomnost pověstí o nich, tak i absenci místních názvů s nimi spojovaných (nepočítaje v to ovšem uměle tvořené názvy od 30. let tohoto století, rozšiřované nadšenými místními archeology- amatéry).