Stánek křesťanské kabaly

Z podnětu žďárského opata Václava Vejmluvy byl v letech 1719 až 1722 v sousedství kláštera na Strmé hoře neboli Černém lese vystavěn poutní kostel sv. Jana Nepomuckého podle plánů J. Santiniho. V uměleckém plánu se jedná o nejcennější středoevropský doklad tzv. barokní gotiky. Idea stavby vychází ze světcova symbolu, neboť legenda o něm praví, že nad jeho utonulým tělem se zjevila ve Vltavě koruna pěti hvězd, a hvězda podle tradice vyznačila místo jeho narození a také se v pravé poledne objevila nad pahorkem upravovaným pro stavbu chrámu. Od té doby se mu říkalo Zelená hora, podle vrchu nad Nepomukem. Kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy s vyznačením zázračného světcova jazyka. Posvátný pentagram byl vložen do deseticípé hvězdice ambitů, často se tu objevuje i hvězdice šesticípá a další světcův symbol, písmeno X. V hermetickém smyslu zjevení hvězdy znamená kanonické potvrzení správné cesty, příslib zdárného dovršení Díla a v souvztažnosti s plamenným jazykem (pojímaným zde ve smyslu plodivého orgánu) odkazuje k logogenesi, plození slovem. V tomto středově symetrickém agregátu, v jeho vzájemných poměrech jak v celcích, tak i v detailech, hraje důležitou roli číselná symbolika, jejíž úloha dodnes není bezezbytku vysvětlena. Významným vodítkem k jejímu odhalení a pochopení se stalo slavnostní kázání měřínského faráře J. F. J. Pachera při slavnostním vysvěcení kostela, které zanedlouho poté vyšlo tiskem.