Lípa Kapucínka

Cisterciácký klášter s původním názvem Zlatá Svatá Trnová Koruna (jako relikvie tu byl chován trn z Kristovy koruny) založil r. 1263 Přemysl Otakar II. na paměť bitvy u Kresenbrunnu a jako protiváhu vzrůstající moci Vítkovců v jižních Čechách. Roku 1420 byl klášter dobyt husity, spálen a pobořen. Mniši se chtěli zachránit útěkem, ale podařilo se to jen nemnohým. Pověst vypráví o třech mniších, kteří se spustili dřevěnou odpadní rourou z druhého poschodí dolů a za šera unikli. Většina ostatních zahynula v plamenech a sedm z nich, spolu s opatem Rudgenem, bylo pověšeno na lípě, která stávala mezi hlavním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a kostelem sv. Markéty (dnes byty). Jejich těla byla později pochována v klášterním ambitu. V těch místech prý po dvě stě let prýštila ze země krev. Na lípě, na níž byli kdysi mniši pověšeni, rostly od té doby některé listy srostlé do kornoutků podobných mnišským kápím.