Krvavá hraběnka

Roku 1602 se stal majitelem hradu František Nádasdy, manžel krvavé hraběnky Alžběty (Ersebeth) Nádasdyové-Báthoryové. Říká se, že když ji jednou služka česala a z neopatrnosti jí vytrhla pár vlasů, rozzuřená hraběnka ji tak uhodila, až služku zalila krev. Pár kapek dopadlo i na hraběnčinu tvář. Když si je setřela, zdálo se jí, že pokožka na tomto místě zůstala svěžejší. To jí vnuklo nápad koupat se pravidelně v dívčí krvi. Tak začaly na čachtickém hradě pověstné krvavé koupele, kterým padlo za oběť více než 600 děvčat z Čachtic a okolí. Na všeobecný nátlak se roku 1610 odhodlal palatin Juraj Thurzo celou věc vyšetřit. Na hradě v Bytči se konal soud nad hraběnkou a jejími pomocníky. Dne 7.1.1611 byl vynesen rozsudek: hraběnka byla uvězněna doživotně na čachtickém hradě (†1614), její pomocnice Helena Jó a Dorota Szentesová byly mučeny a jejich těla vhozena do ohně. Hlavní komplic Ján Ficko Ujváry byl sťat a jeho tělo taktéž vhozeno do ohně. Hraběnčiny osudy románově zpracoval a zpopularizoval slovenský spisovatel Jožo Nižnanský ve svém několika svazkovém díle Čachtická paní.