Templářský poklad

V podzemí starého hradu je údajně zazděn poklad templářských rytířů, kteří sídlo vlastnili v době krále Václava II. Roku 1304 předsedal prý generálnímu řádovému sjezdu templářů na zdejším hradě sám jeho velmistr Jakub de Molay (podle J. Gallaše). Vypráví se, že z jeho popudu se templáři uskokem zmocnili pokladu knížete Břetislava, dvanácti stříbrných soch přivezených z Polska a chovaných do té doby v tišnovském klášteře. Na Veveří poklad uložili kdesi v podzemí hradu a po zániku řádu upadl v zapomenutí. Roku 1782 udeřil blesk do hradní věže naproti kostelu Matky boží a srazil kovovou makovici v podobě páva. V ní se našly údajně templářské dokumenty, potvrzující umístění pokladu na hradě. Na konci seznamu stálo toto čtyřverší: „Nyní ale chová poklad páv,/ když den nejmíň délkou práv,/ když na celém patnáctá je orloji,/ ohon páva na pokladě stojí." Vysvětluje se, že stín ocasu plechového páva v den zimního slunovratu, tj. 21. prosince po východu slunce směřuje k místu, kde je uschován poklad. Staří Čechové totiž počítali hodiny od západu slunce. Tehdejší majitel hradu Prosper ze Sinzendorfu dal podle údajů v rukopisu poklad hledat. Dělníci narazili na podzemní sklepení s kovovými rakvemi údajných templářů, poklad však tam nebyl.