Zobrazené představy zla si bývají velmi podobné. Nejčastěji má zhmotnělé zlo podobu odpudivých bytostí – pololidí, polozvířat. Hodně neobvyklé ovšem je, když se takovéto malby objeví v kostele. V Jindřichově Hradci je celá věc o to podivnější, že kostel kdysi po určitou dobu spravují legendární templáři. Jsou snad záhadné fresky jejich dílem? Jaký je jejich skutečný význam a proč se o této výzdobě dodnes tak zarputile mlčí? Vydejte se s námi za tajemstvím do kostela sv. Jana Křtitele!

Po celé Evropě údajně zanechávají členové řádu templářů zašifrovaná tajná poselství. Jejich obsah má osvětlovat zrod křesťanství a může prý otřást základy celé křesťanské církve. Ta tajemství, předávaná po celá staletí se mají nacházet v mnohých uměleckých dílech, v mnoha kostelech nebo v katedrálách. Jde prý o velmi nenápadné znaky, kterých si povšimne a pochopí je pouze člověk skutečně zasvěcený. Je možné, že jedno z těchto zašifrovaných poselství zanechali rytíři i v Jindřichově Hradci v jihovýchodních Čechách? Vypravujeme se do zdejšího kostela svatého Jana Křtitele (běžně přístupného jen během letních prázdnin), abychom se celou záhadu pokusili rozšifrovat.

Přehlédnutelná záhada

Náš cíl – výzdoba lemující vnitřní stranu okenních výklenků kostela – se nachází na opravdu těžko přístupném, respektive těžko viditelném místě. Návštěvník by tuto podivuhodnost mohl snadno přejít bez většího povšimnutí. Ze země se snažíme dohlédnout vysoko ke kostelním oknům, okolo nichž jsou namalovány jakési barevné pásy zdobené rozličnými geometrickými ornamenty. Z dálky možná nic tak neobvyklého. Při podrobnějším prozkoumání ovšem zjišťujeme, že pásy jsou rozděleny na jednotlivé obdélníky, a v některých z nich jsou vyobrazeny velice zvláštní, zdeformované bytosti. Jakési mutace lidských a zvířecích těl. Kdo mohl tyto zrůdy v kostele vymalovat a proč? Záhadné prý ovšem nejsou jen tyto démonické bytosti, ale i samotné geometrické vzorce, které je propojují.

Počátky jsou prý ještě starší

Základní kámen raně gotického kostela byl položen někdy ve druhé polovině 13. století. Přesnější časové určení bohužel není známo. Stejně tak zůstává neznámý i první stavitel kostela. Podle výsledků archeologického průzkumu z roku 1984 stávala na původním místě románská svatyně. Mohlo snad být toto místo ještě před příchodem křesťanství uctíváno pohany, jako tomu často bývalo i u jiných míst, na nichž potom vyrůstaly křesťanské kostely? Stavba vznikala jen pomalu, po dobu téměř 200 let. V 60. letech 14. století se kostel sv. Jana Křtitele rozrůstá o kapli svatého Mikuláše a zároveň je zahájena stavba kláštera. V celém areálu se nachází ještě Soukenická kaple a špitální kaple Nanebevzetí Panny Marie. Přestože stavbu má od 14. století spravovat řád minoritů, působící v Hradci někdy od roku 1320, byl zde údajně ještě jeden řád, který měl ke kostelu velice blízko – řád templářů.

Skuteční stavitelé kostela?

Řád templářů byl založen zhruba v roce 1118 s původním posláním chránit poutní místa a poutníky ve Svaté zemi – hlavně v Jeruzalémě. Vedle Prahy je údajně Jindřichův Hradec jediným českým městem, v němž je možné působení templářů skutečně potvrdit. “Do Čech přišli kolem roku 1232? kdy na Hradecko, nedá se více zjistiti,” píše o templářích archivář Jindřichova Hradce František Teplý (1867 – 1945). “V Hradci brzo si zařídili nákladný dům, kde se říkalo jako v Jerusalemě v templu. Mám za to, že templáři postavili kostel sv. Jana Křtitele, v němž jejich knězi konali první duchovní správu hradeckou. Když ji ztratili, dostali v náhradu právo patronátní ve Stodůlkách u Prahy.” Opravdu mohli kostel sv. Jana Křtitele vystavět templáři? Proč ale kolem této domněnky historikové jen opatrně našlapují? Zanechali zde snad v minulosti templáři něco, co má zůstat utajeno?

Kam templáři zmizeli?

Po pětiletém krutém stíhání templářského řádu vydává v roce 1312 papež Klement V. (papežem v letech 1305 – 1314) bulu Vox in Excelso, která má řád rušit. Důvody k jeho zrušení jsou doprovázeny mnoha různými konspiračními teoriemi. Jednou ze zmiňovaných hypotéz je i to, že templáři mají znát tajemství týkající se údajných potomků Ježíše Krista a vydírají církev výhrůžkami, že vše vyzradí veřejnosti. Podle všeho ale zřejmě došlo ke zrušení na popud francouzského krále Filipa IV. Sličného (1268 – 1314), kterému se nelíbilo narůstající bohatství a sílící moc tohoto řádu. Rozpuštění templáři pak prý nacházejí útočiště v jiných rytířských křesťanských řádech a nepřestávají se dál věnovat svému údajnému poslání uchovávat a předávat jakési tajné poselství. Mohli snad někteří z bývalých templářů zůstat v kostele sv. Jana Křtitele s jiným řádem, který má po nich kostel spravovat? V záznamech sice jednoznačně figuruje řád minoritů, ale mluví se i o řádu již zmíněných německých rytířů. Existuje zde snad nějaká spojitost mezi templáři, jejich tajně pokračující činností a záhadnými malbami z kostela?

Tajemný význam maleb

Pro někoho prý představují malby zdeformovaných lidských těl a mutantů potrestané hříšníky. Jiní vidí v obludných bytostech démony. Kdo by ale zasazoval démony do prostředí kostela? Je možné, že zde snad mají něco hlídat? Jak uvádí současný badatel a spisovatel Bohumil Vurm, jistý význam by prý mohlo mít umístění těchto podivných maleb. Právě okna, kolem nichž jsou obrazce rozmístěny, jsou totiž údajně vstupy, jimiž do kostela vchází v podobě světla energie. Mohou tedy záhadné obrazce sloužit jako jakési transformátory této energie? Co zde ale potom dělají ona vyobrazení již výše zmiňovaných zrůd? Pokud by údajně byli autory maleb templáři, jejich význam by mohl být spíše jen symbolický než magický. Mohlo by prý jít o pouhé vyobrazení duchovní cesty, kdy při nesprávném duchovním způsobu života údajně dochází k jakési deformaci duše. Jiné hypotézy se zase zabývají tím, že pásy zobrazují čísi podivuhodný příběh, ovšem už neuvádějí, o koho by se mohlo jednat.

Památka na boj kacířů s církví?

Převážná většina freskové výzdoby celého komplexu spadá do období 14. – 15. století. Pokud by prý v této době vznikly i obrazce lemující okna v kostele sv. Jana Křtitele, bylo by možné je spojovat s pronásledováním tzv. kacířů, které zde probíhalo právě ve 14. století. Podstatou je opět boj o moc, ale také boj o čistotu církve. Valdenské hnutí, uskupené ve francouzském Lyonu okolo obchodníka Pierra Vald?se (1140 – 1206), veřejně kritizuje majetkové vlastnictví církve a požaduje, aby se církev vzdala veškerého svého majetku. Jen chudá církev totiž může podle valdenských hlásat chudého Krista. S tím ovšem církevní hodnostáři ostře nesouhlasí. A tak i přes svou zbožnost jsou následovníci Pierra Vald?se prohlášeni za kacíře, vyloučeni z církve a nelítostně pronásledováni. Útěkem se pak rozptylují po celé Evropě a dostávají se až do Čech, právě do okolí Jindřichova Hradce. Zde je proti nim roku 1338 učiněn razantní zásah. Jsou malby odkazem pronásledovaných “kacířů”, kteří se tímto způsobem snažili na násilné skutky církve poukázat, nebo před nimi snad i varovat? Mohlo by se prý ovšem jednat i o poselství církve, která varuje před kacířstvím a povzbuzuje věřící v boji vůči němu.

Návod na výrobu mutanta?

Podle jednoho z dalších možných vysvětlení mohou být údajně jednotlivé obrazce jakýmisi kartami. Barevné pásy jsou totiž rozděleny na pravidelné obdélníky, každý se svým vlastním výjevem nebo geometrickým vzorcem, podobně jako je tomu také u jednotlivých karet. Může se snad jednat o nějakou věšteckou pomůcku? Jak by ji ale potom bylo možné používat, když je napevno umístěna na zdi? Snad nejzajímavější jsou dosud spekulace o tom, že geometrické vzorce na barevných pásech představují vzorce DNA. Má tomu údajně nasvědčovat novorozenec na jednom konci pásu, který se postupně přeměňuje na dospělého člověka. Ten je ovšem již zdeformovaný. Záhadné znaky na jednotlivých obdélnících mezi dítětem a dospělým člověkem by prý mohly být zakódované genetické chyby vedoucí ke vzniku vyobrazeného mutanta. Ve 14. století ovšem nemohl mít nikdo o stavbě DNA ani ponětí. Představa zápisu genetických vzorců pocházející z doby okolo 14. století je podle někoho ještě víc absurdní, než kdyby se něco takového vyskytlo například na pravěké jeskynní malbě. Tam by to údajně bylo možné svést na dílo mimozemšťanů, jak údajně bývá u mnohých nevysvětlitelných úkazů zvykem.

Bude záhada rozluštěna?

Kam až se nám vlastně podařilo při našem pátrání dojít? Zjistili jsme, že námi oslovení odborníci mají o záhadných malbách z jindřichohradeckého kostela sv. Jana Křtitele dobré povědomí. Proč ale nikdo nechce podrobněji komentovat nejasný původ maleb nebo jejich možný význam v kostele? Obklopuje nás pouze řada spekulací a hypotéz sestavených ze střípků historie. Když ovšem přehodnotíme všechna pro a proti, jako nejpravděpodobnější se jeví úvahy o spojitosti záhadných maleb s řádem templářů. Opravdu tedy tito tajemní rytíři zanechali na zdejších zdech nějaké zašifrované poselství? Potom ale musí existovat i klíč k rozluštění této záhady! Je možné, že několik málo vyvolených jasnou odpověď na tuto hádanku zná. Promluví někdy?

www.paramag.eu