V temném lese poblíž osady Cakov, dnes části obce Bílsko, se šíří příběh, který mrazí po zádech každého, kdo ho slyší. Místní ho nazývají „Původ Svaté vody“ a traduje se po generace. Zdejší lesy ukrývají nejen poklady přírody, ale i tajemství, které se dotýká hranic mezi světem živých a mrtvých.
Kdysi dávno, v dobách, kdy k nám přišli apoštolové Cyril a Metoděj, putoval krajinou osamělý poustevník. U pramenu, který nyní známe jako Svatá voda, postavil malou kapličku, kde nacházel klid pro svou duši. Jeho přítomnost však zneklidnila bytosti, které zde žily před ním – fauny, poslední zbytky pohanského světa, který se pomalu vytrácel z lidské paměti.
Jednoho dne se poustevníkovi podařilo pokřtít jednoho z těchto faunů. Nově pokřtěný faun mu začal sloužit, naoko přijal křesťanskou víru, ale v jeho srdci zůstávala jiskra starých božstev. V noci, když měsíc skrápěl lesy stříbrným světlem, se faun scházel se svými druhy. Společně zosnovali plán, jak se zbavit kapličky, která jim připomínala ztrátu jejich moci.
Jedné bezměsíčné noci, když se slunce blížilo k letnímu slunovratu, fauni podkopali základy kapličky. S rachotem se stavba zřítila a pohltila nejen fauny, ale i samotného poustevníka. Od té doby, říkají místní, kdykoliv nastane podobná noc, ozývá se z hlubin země tiché zvonění. To faun, kterého sevřela vina, zvoní na znamení usmíření.
Ale příběh má ještě další vrstvu. Pramen, který poustevník posvětil, prý ukrývá poklad z náměšťského kostela, zakopaný dávno před těmito událostmi. Poklad se podle legendy propadl do hlubin stejně jako kaplička a poustevník. Zjevuje se jen jednou do roka, na Velký pátek, kdy se země otevírá a na krátký okamžik umožňuje nahlédnout do svých tajemství.
V těchto dnech se ke Svaté vodě vydávají jen ti nejodvážnější. Každý krok v hustém lese je provázen stíny minulosti. Možná, že se odvážlivci podaří poklad nalézt a s ním i odhalit pravdu o faunovi, poustevníkovi a kapličce, která je odnesla do věčného klidu pod zemí. Ale možná, že tajemství Bílska zůstane navždy skryto pod baldachýnem starých stromů a tichým šelestem větru, který šeptá o dávných časech a ztracených duších.
Nejnovější komentáře