Středočeská hora Malý Blaník vždy stála ve stínu svého většího bratra – Velkého Blaníku, jenž je opředen řadou pověstí a záhad. Ovšem i Malý Blaník může nabídnout nejedno tajemství z pradávných dob.

Malý Blaník leží jihozápadně od svého velkého bratra Velkého Blaníku. Jeho hřebenitý skalnatý vrchol se tyčí do výšky 580 metrů a od svého souseda je oddělen úzkým údolím, kterým se táhne pruh silnice z Louňovic pod Blaníkem do Načeradce. 

Vrchol Malého Blaníku je pokryt mohutným bukovo-smrkovým porostem, který neustále bojuje o kousek životadárného prostoru s kamenitým podložím, složeným převážně z takzvané blanické ortoruly. Ta se na obou vrších vyskytuje v podobě masivních skal, balvanité sutě a kamenných moří, které volně padají k úpatím obou Blaníků.

Území Velkého a Malého Blaníku je spojeno s keltským osídlením v halštatské a laténské době (5. až 4. stol. př. n. l.). Tedy i Malý Blaník mohl sloužit jako místo konání pohanských obřadů. Milovníci tajemna tvrdí, že na obou horách stávaly dříve keltské svatyně. Na Velkém Blaníku prý prováděli své obřady druidové a Malém Blaníku zas druidky. Jak to bylo doopravdy, se asi nedozvíme, ale druidská legenda zní zajímavě. 

Na Malém Blaníku se dnes nalézají zbytky středověkého hrádku, který roku 1420 dobyli husité. Jeho zbytky objevil archeolog Pavel Radoměrský v lesnatém svahu nad obcí Býkovice v roce 1961. Na vrcholu se nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753, i když poutě se na Malý Blaník pořádaly již od první poloviny 16. století. Nová kaple sloužila poutníkům pouze 30 let. V důsledku náboženských reforem císaře Josefa II. byla roku 1783 uzavřena. 

Půdorys zřícené kaple tvoří osmiúhelník komponovaný do elipsy s přiléhající sakristií na severovýchodě, pod níž bývala jeskyně s poustevníkem. Ten zde působil v 19. století. Šlo o Antonína Zemana z Pacova, který po okolních obcích chodil po žebrotě s velkým pytlem a troubou a svou „produkcí“ obveseloval místní občany. Jedna z legend vypráví, že duch tohoto poustevníka se zjevuje dodnes a pouze on ví o ukrytém pokladu. 

Malým Blaníkem  dnes prochází naučná stezka Malý Blaník – Podlesí. Okruh je dlouhý asi  5,5 kilometru a vede přes přírodní rezervaci s bučinami, mokřady a rybníky. Stezka je vhodná i pro netrénované turisty – kromě prudšího stoupání na vrchol Malého Blaníku se vine zcela nenáročným terénem. Pro všechny milovníky historie a turistiky tak Malý Blaník představuje magické místo, které stojí zato navštívit. 

Zdroj: http://extrastory.cz/maly-blanik-tajemne-misto-pradavnych-zenskych-kultu.html