V dávných dobách, kdy se mlha tajemně válela po kopcích a čas jako by plynul jinak, než jak ho známe dnes, se východně od Bohdanče tyčila mohutná tvrz. Byla to stavba majestátní a přísná, jejíž cihly byly vryty do paměti země samotné. Dnes už z ní však nezbylo více než pouhé šeptání ve větru a tiché vzpomínky skryté pod zemí.
Lidé v Bohdanči si vyprávěli o pokladu ukrytém v tajemných sklepeních této tvrze. Poklad, který měl být tak bohatý, že by mohl změnit osudy celého kraje, byl mnohokrát hledán, avšak nikdy nebyl objeven. Každý, kdo se odvážil hledat, se vrátil buď s prázdnýma rukama, nebo se už nikdy nevrátil vůbec. Tajemství a stíny minulosti byly příliš silné.

Podivuhodný příběh však nekončil jen u pokladu. Ve městě byla známa také pověst o Rýbrcoulovi ( Krakonoš), duchu krkonošských hor, který měl své kořeny právě zde, v Bohdanči. Jednoho dne, když měsíc plaval vysoko po obloze a svět byl zahalen v stříbrném závoji, se ve městě zrodil syn z lásky, která překročila hranice mezi světy živých a mrtvých. Rýbrcoul, plod započat těsně před smrtí tajemného muže a jeho snoubenky, se rychle stal známým svou zvláštní mocí. Již mrtvý otec, ať už ve své příšerném zjevení či v duchovní formě, svému synovi pomohl získat panství nad Kunětickou horou. Tam začal Rýbrcoul svou démonickou cestu, která ho nakonec zavedla až do tajemných a hlubokých Krkonoš.

Lidé v Bohdanči tiše šeptali o tomto příběhu, zatímco jejich pohledy směřovaly k místu, kde kdysi stávala ta tajemná tvrz. Mohlo by být, že poklad, který tak dlouho hledali, nebyl jen zlatem a drahokamy, ale i něčím mnohem hlubším, spjatým s příběhem Rýbrcoula? A co kdyby právě tento příběh byl klíčem k jeho odhalení?
Tak zůstávalo tajemství Bohdanče skryté, čekající na někoho, kdo by se odvážil jej odhalit. A kdo ví, možná právě ty, kdo čteš tyto řádky, budeš ten, kdo rozluští dávnou záhadu a stane se součástí příběhu, který se píše po staletí.