V srdci malebné krajiny jižních Čech, jen dvanáct kilometrů severozápadně od Tábora, se nachází tajemný Borotín. Tato starobylá zřícenina, známá jako Starý zámek, je opředena legendami a příběhy, které přitahují návštěvníky z daleka i blízka.
Jednou z nejproslulejších postav tohoto místa je přízrak Bílé paní, pramáti landštejnského rodu. Říká se, že se zjevuje v nočních hodinách, když měsíc osvětluje kamenné zdi hradu. Její bílá silueta prochází sály, hledajíc ztracené duše svých potomků. Franz Grillparzer, rakouský básník, ji dokonce učinil hlavní hrdinkou své hry „Pramáti“, čímž její legendu zvěčnil i v literatuře. Podobně jako na místech jako Bludov a Velké Losiny, i zde je Bílá paní symbolem tajemství a nevyřčených příběhů.
Nedaleko Borotína, na vršku nad Novým Kostelcem, stojí starý kostelík Narození Panny Marie. Tady, pod jeho ochrannými křídly, bývala kdysi vesnice Zelený Kostelec. Místní lidé však věří, že zde kdysi stál klášter a mohutné město, jejichž bohatství je dodnes ukryto někde pod zemí.
Legendou opředený poklad tu prý čeká na svého objevitele. Dávno tomu, chalupníci ze sousední vesnice kopali na hřbitově a objevili železné dveře. Na těch dveřích se skvěl nápis: „Prachzatracené duše! Kdo sem nic nedal, ať odtud ničeho nebere!“ Vyděšení nálezci rychle zaházeli jámu zeminou a od té doby se nikdo neodvážil pokusit se znovu najít skrytý poklad.
A tak Borotín a jeho okolí zůstávají místem, kde se prolínají příběhy minulosti s přítomností. Kde Bílá paní stále bloudí v noci a kde zakletý nápis střeží tajemství, které možná nikdy nebude odhaleno. Tato krajina zve k objevování a přemítání, k hledání vlastního příběhu ve stínu dávných legend.